Můj první let do Kameňa
Celé dopoledne jsem se v práci třepal na to, až vlítnu do luftu. Z okna jsem pozoroval třepotající se vlajky a přitom stále kontroloval předpověď počasí, která slibovala více méně jen vánek. Pěkně modrá obloha s několika obláčky slibovala začínající termiku do které si s motorem troufnu a budu moci občas i vypnout motor a využít stoupání pod mraky.
Těšil jsem se, že v tak nádherném počasí vyletí spousta stejných nadšenců a právě proto jsem zavítal na profláklou startovačku Smradlavka. Když jsem dorazil na místo, nebyla tu ani noha a vítr docela bušil do větrného pytle, přesto jsem za nedlouho odstartoval a nastoupal přiměřenou výšku. Jak na potvoru ten nejhezčí mráček byl přímo nad Tišnovem a tak jsem nelenil a v dostatečné výšce nad městem vypnul motor a začal točit. Padák se mi občas pohupoval ze strany na stranu ale rozhodně stálo za to poslouchat svištění šňůr, výpletu na koši a do toho takřka pravidelné pípání vária, kde bylo něco kolem 2m/s.
Byl jsem teprve na začátku a tak jsem se moc nezdržel a pokračoval dál po proudu Svratky a poté na Lažánky. Po cestě jsem opět potkal trochu termiky ale nebylo to nic co by s krosnou na zádech stálo za řeč. U Lažánek jsem to otočil více na západ a postupně stáčel k severu. Za Lažánkami je krásný zatopený lom, který stojí za shlédnutí a na okolních polích jezdily traktory o106 a traktoristi na nich někdy vytvářeli zajímavé tvary. U Svatoslavi jsem letěl poněkud bokem abych zase dohnal jeden mrak ale boj byl větší než samotný výsledek a tak se dá říct, že nula od nuly pošla. Trošku jsem si potočil bez motoru ale co jsem nastoupal, to jsem zase záhy klesl a tak jsem pokračoval dál. Přiblížil se mi kraj, který znám ze země a to díky pěkné přírodě a také díky vojenské továrně na letadla Diana. Tahle „továrna“ byla umístěna ve třech tunelech mezi Tišnovem a Říkonínem. Mohutné vlakové mosty přes údolí stojí za prohlídku a mě připadne jako by sem patřily odjakživa. Za nedlouho jsem to otočil více na SV a v dálce stále sledoval rozhlednu u Tišnova což byla pro dnešek „kostelní věž v mé vesničce“. Znenadání jsem se objevil nad Doubravníkem, kde jsme nedávno svahovali s kamarádem ale dnes mi výškoměr ukazoval výšku kolem 500m nad terénem a vzhledem k tomu, že byl nedaleko aktivovaný LK TRA55 musel jsem chtě nechtě pomalu o něco níž. V dálce se týčila věž na Sýkoři a opodál mě lákala rozhledna Babylón u Kozárova. Tu jsem si dal jako další otočný bod a i když mi zbývala ještě dobrá hodinu času do západu začala mě otřásat zima. Důvodů bylo hned několik – trošku jsem přecenil teplé počasí a vzal si poněkud brzy letní rukavice.Větrání na bundě je úžasná věc ale velmi špatně se zapíná za letu a při zvednutých rukách při řízení funguje naprosto spolehlivě a když jsem si ho před startem zapomněl zapnout, tak to pak po celý let bylo znát. Nyní už jsem měl namířeno přímo na Stanoviště ale u Bukovic jsem objevil pořádný mrak nad Šerkovicemi a i když to bylo úplně z kurzu byl jsem hodně zvědavý jestli bude v téhle pokročilé době mrak tahat alespoň trošku nahoru. Netahal, trošku to drncalo ale celkově to stálo za prd. Tím bylo ukončeno pro dnešek mé chabé termické umění a frčel jsem rovnou ke Stanovišti, kde si už poletovali dva červené padáky. Po krátkém průletu nad plochou jsem přistál. Po rozmrznutí jsem odstartoval ještě jednou na krátký dvacetiminutový let. Odjížděl jsem za šera a po okolí se v klidu pásli daňci a srnci, jako by jim předchozí vrčení nad hlavou ani nevadilo. Tenhle výkon asi nebyl úplně z nejlepších ale myslím, že by mohl být dobrou motivací pro ostatní. Pojďte do toho a já rád poletím s Vámi.
1)Jiří Kutil
2) MAC PARA Velvet, Nirvana Rodeo 115
3) 8.4.2010, čas startu 14:39:45 UTC, čas přistání 16:48:21 UTC, čistá doba letu 02:08:36 h
4) Startovní bod: Stanoviště (Smradlavka)
5) otočný bod č.1 (u trojúhelníku): Lažánky
6) otočný bod č.2 (u trojúhelníku): Říkonín
7) Cílový bod: Stanoviště (Smradlavka)
8) Naměřená přímá vzdálenost mezi otočnými body: 47 km
9) Spotřeba pohonných hmot se zaokrouhlením na půl litru : 6 l
|
Moravský KAMEŇ 2010 
