|
Ostrá bolest v kolenou nedávala celý týden moc naději na návštěvu akce s názvem Přibyslavské PPG rožnění. Ale nikdy neříkej nikdy a v Pátek to bylo už lepší a tak v Sobotu jedem. Lítátko mám nabaleno jen pro případ výrazného zlepšení stavu kolen. Po příjezdu a nutném vyslechnutí všech narážek ala „schovejte Fiaty“, „co to bude dnes“ a „do čeho kopneme“, těžko někoho přesvědčím o své vážnosti a autoritě. Přes den mrkneme po okolí, v Přibyslavi mají dny mlíka, dáme oběd a jdeme se mrknout na letiště na lítání kolem pylonů. A že bylo na co koukat, tak utažený zatáčky jsem ještě neviděl. Pepa straší s mobilem, že podle Medarda to bude večer funět a jestli do luftu tak teď. Koleno bolí míň, žádnej Fiat v dohledu, jdu do luftu.
 a vo tom to je Proksik
Start v 16:30 na jedničku, utíkám jak na kurzu, žádný předčasný urvání. Šediváci jsou v trapu na obzoru je Michael a Eman, neznám to tady zapínám GPS, ukládám polohu, trimy na plno a valím za nimi. K mému překvapení je rychle doháním. Dole je to klidný, nahoře pohupuje ale nic nepříjemného a občas to leze navrch i bez motoru. Poprvé zkouším jestli se v tom neudržím bez motoru, ale vždy z toho vyjedu. Šediváci nás čekají u lomu a letíme se mrknout na Sázavu a po okolí. V luftu je to samý letadlo, na obzoru balóny, slunce se dere mezerami v oblacích, prostě paráda. Asi za hodinku jsme zpět na letišti, kluci sedají, lítat se dá já mám v nádrži ještě dost paliva tak se mažu kouknout na Přibyslav, a větrnou elektrárnu na jihu od letiště. Bolest v kolenou naznačovala, že další dnešní let už nebude, tak vzbouzím luftem co to jde.
Večer se už nese ve znamení piva, prasete a klábosení o všem možným. Ráno nikdo nestartoval, trochu přifukovalo, dal jsem kafe, rozloučili jsme se, od pořadatelů obdrželi sýrový dárek a mažeme dom. Tímto chci poděkovat pořadatelům za pěknou akci, chutné maso, dobré pivo, dárek, teplou vodu, splachovací haj.. .wc, raní kafe atd.. atd...,moc se nám to líbilo a rádi přijedeme zas.
a vo tom to je Proksik
|
Seznam článků 
