Znáte ten pocit, je deset ráno, čumíte do monitoru v práci, postrádáte jakoukoliv kreativitu a zoufale se vám nechce nic dělat. Teda, kromě lítání... Letmý pohled z okna a na předpověď počasí mě přesvědčil, že dneska to tam je. Úkol zní jasně, zaletět něco do Kameňa a vyzkoušet funkci přídavné nádrže, desetilitrového kanystru. V hlavě mi už dlouho vrtá myšlenka pokusit se trojúhelníkem obletět Brno, od čehož mě odrazovala jen nejmenší možná papírová vzdálenost cca 160 km. V jedenáct vypadnu z práce, doma se v rychlosti pobalím, zkontroluju prostory, počasí a hurá do Vilémovic. Nutno zmínit, že hodinu a půl před letem do sebe naliju dva energerťáky, kvůli cukru a odvodnění, abych za letu nemusel vysunovat pitotovu trubici
Luděk Svoboda
Celé dopoledne se snažím podvědomě nemyslet na to, že za bezvětří se nejspíš neodlepím, protože vrtule i karburátor jsou na přísné ekonomické dietě. Na startovačce provádím erekci fléry a s úlevou zjišťuji, že chodí mírné termické poryvy. Poskládám motor, chvilku zavrčím, udělám poslední fotky před startem a v péřové bundě se soukám do postroje. Fléra se zvesela motá dokola, já se belhám k vrchlíku a při každém kroku si polévám nohy drahocenným palivem, mám s sebou 21 litrů. První pokus napříč plochou, sprintuju jako Bolt, ale dýchlo mi do zad a tak těsně před kukuřicí ruším. Dávám ještě jeden neplatnej pokus a pak se zpocenej a hořlavej naštěstí v 13:40 vnutím do luftu.
Fotím startovačku a uháním na Letovice, kývu se do rytmu bublinek pod mrakem jako důchodce v houpacím křesle. Po větru prvních dvacet kiláků ubíhá jako prd a tak se jen kochám zámkem v Rájci a důvěrně známým okolím, občas v obsesi kontroluju hlavní nádrž, jestli už neubývá. Za zámkem v Letovicích otáčím a na chvíli zapínám XCSoar, abych se namířil správným směrem. Speciálně kvůli tomu jsem si koupil dvakrát větší baterku, aby mobil nechcípal zimou. Jak si nejsem jistej, zapínám a kontroluju směr. Rychlost postupu zpomaluje na pořád snesitelných čtyřicet, ale do speedu nešlapu, jsem přece na výletě. Blížím se ke Smradlavce a koukám, že tam má někdo zaparkované auto, tak třeba dnes nejsem první ve vzduchu. Někde okolo Rosic a Moto GP vylezlo sluníčko a hned je to jako na lodi, na vlnu se šplhám 35 a dolů svištím 45 km/h. Otáčím v Miroslavi a užívám si krajinu okolo Pálavy, cítím se tady jako doma. Pohořelice, zamávat Pepovi v Přibicích, převalit se přes kopec, dálnici u Hustopečí a už zase koukám na Kyjov. Protivítr slábne a zrychluju přes čtyřicet. Míjím Milotický zámek, nádrž se začíná vyprazdňovat, ale dala si načas, rezerva pět litrů, pohoda jazz. Pořád zbývá trocha času, tak si prodlužuju trasu až do Bzence a otáčím k domovu. Stmívá se, ochlazuje se, ale pořád mě to baví. Pět minut před západem slunce přilétám po větru na startova4ku a mám radost z podařeného výletu. Na ploše zrovna balí kluci, co se vydali na Pernštejn, pokecat, sbalit a rychle se doma naložit do horké vany. Co dodat, tohle by se dalo dělat i častěji, kdyby jste někdo hledali parťáka na dlouhý přelet, dejte vědět Na jedné straně zbývá místo pro další kanďák, takže třístovka je otázka jen heroického startu a ochoty trpět loučím se s přáním, lítejte v pohodě a pro radost.
Luděk Svoboda
I. Luděk Svoboda, Brno, 776 611 765 II. Axis Neptun 24, Nirvana Rodeo 115 III. Suchá startovní hmotnost 143 kg IV. 25.9. 2013, 13.40, 18:42, 302 min V. Startovní bod Vilémovice VI. otočný bod č.1 Letovice zámek VII. otočný bod č.2 Miroslav zámek VIII. otočný bod č.3 Bzenec kostel IX. Cílový bod Vilémovice X. Naměřená přímá vzdálenost mezi otočnými body 220 km XI. 21 - 16,5 = 4,5 l
|