Tak se nám bohužel začíná ochlazovat. Tím se také snižuje počet času stráveného ve vzduchu a rapidně zvyšuje počet protáhnutých obličejů, kteří by chtěli nahoru, ale moc to nejde "páč je zima". Využíváme proto každou volnou chvilku, kdy se dá alespoň na chvíli provětrat hadroně a hurá nahoru.
Moc viditelně sice není, ale s Luďou jsme se nakonec ve "Vilémovicích" přece jen sešli. Na nějaký velký výlet to nevidíme, ale vzhledem k nízké relativně protrhané oblačnosti, jsme se rozhodli, propálit vhodnou "dírkou" až nad pomyslná nebesa. A přesvědčit se, že tam to slunko přece jen máme...
Letu zdar Lukáš
Přes menší technické obtíže způsobené tuněním výfuku, (navěky vyřešeno vypreparováním tlumiče a jeho zařazením na čestné místo do smetí) jsem se nakonec nad nízkou oblačnost za Luďou přece jen dostal. Přes pro mě nečekaně houpavou chvilku v mracích, až nad ně. Byl to moc pěkný pohled. A opravdu jsem si tu chvíli moc užil. Zmrzlé nožky připomněly díru ve výstroji, ale zatím to ještě půjde. Minusové hodnoty teprve prověří. I na sychravém podzimu se dá najít nějaká ta krása. A na bílé pláně se už docela těším.
Letu zdar Lukáš
|