Moravský KAMEŇ 2009
|
Tak máme další rok téměř za sebou. Zaplať pánbůh, řekli by věřící. Do prdele s ním, říkám já. Ještě pár takových a jdu se bodnout. Práce málo, do žlabu vysoko a lítání stálo taky za prd. Kdo ví jestli dám letos alespoň 40hodin. Na jaře, až do června to počasí nestálo za nic. Sice jsem se pořád chystal na velkou ránu, ale motor byl zásadně proti. Chlastal jako mlýn a já nevěděl čím to bylo. Pár naplánovaných flugů převratné délky, ale skutek utek, no nic méně, fotky s plnou nádrží na startu, bych mohl prodávat. Nějak se nedařilo. V červnu a v červenci jsem se věnoval závodění. Tedy ne osobně, ale na MR a MS jsem byl, kdo z nás to může říct. Hodně jsem se na to těšil. Po stránce poznání mne to tedy nezklamalo, viděl jsem pány piloty a jejich výkony, které hned tak nevidíte. Viděl jsem kam kráčí světový paragliding, jak z hlediska výkonů tak z hlediska techniky a jako patriot, jsem byl jsem spokojen s tím, že ať jde kam chce, pořád do toho směru kecáme i my, a ne málo, zvláště jsem byl potěšen tím jak naší výrobci bez rozdílu značky spokojeně zvládli nástup zázračných reflexů. Můj názor při pohledu z blízka? Úžasně rychlé brka, ale na normální lítání bych to nechtěl. Čisté Dčka a možná víc. V minimaxech, slalomech, zkrátka tam, kde jsem to viděl z první řady, jsem moc nadšený nebyl. Tam kde se normální křídlo zatřepalo a upadlo ouško, tam reflex upadl naráz a minimálně půlka, když ne celý. Jako by byl v křídle nižší tlak, nevím. Ale stihačka to je, marná sláva. Po stránce lidské, jsem už tak nadšený nebyl, ale v mých letech, už lidi trochu znám, idealismu jsem již prost. Jak jde o prestiž a kačky, tak člověk nezná bratra. No na velkých závodech to tak holt je. Ještě, že máme Kameň. |
Celý článek...
|
|
První pokus o zápis do Kameňa aneb zase jsem na něco zapomněl
Po sobotním létání ve Vlašimi vypadala předpoveď na státní svátek 28.10.2009 velmi nadějně – zataženo 90-100% střední oblačností, beze srážek, vítr do 2 m/s od západu. Takže žádná divoká termika, slušná viditelnost a rozumná rychlost všemi směry. Navíc to byla poslední příležitost dokopat se alespoň k jednomu zápisu do Kameňa (to jsem ale v tu chvíli ještě netušil, že budu smolit tenhle popis).
Po splnění domácích povinností (výroba stolku pro klavír pro dceru) dostávám od zbytku rodiny povolení k přesunu nad letiště s tím, že se uvidíme v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Odjíždím na letiště v Říčanech u Prahy (LKRICA), kde už stojí auta rogalistů a ultralajťáků – nejsem tedy sám, koho počasí vyhnalo do vzduchu. Je sice asi 10 stupňů, ale to nikomu nevadí. Plánuji trochu delší cestu, kolem 2 hod. - nejdřív Průhonický park, Dendrologická zahrada, pak směr dálniční okruh 513 směr Zbraslav, pak obrat na jih - Jílové u Prahy no a odtud zpátky přes Velké Popovice do Říčan. |
Celý článek...
|
Tak se mi konečně podařilo splnit skoro vše co je třeba pro nahlášení letu, tím skoro vše myslím to, že až následně po letu jsem z pravidel zjistil, že jsem zapomněl vyfotit místo a cíl přistání ze vzduchu. Po dlouhém rozhodování jsem se odhodlal i přes tento nedostatek pokusit se let nahlásit s tím, že třeba bude mít Jury dobrou náladu a tento nedostatek přehlédne a bude mi věřit. Jelikož let na co největší vzdálenost mě nebaví, a kolem každé vesničky třikrát zakroužím, tak nedosáhnu na vyšší body, ale pro mě je cíl alespoň se zúčastnit. Původní plánovaná trasa měla být co se přímé vzdálenosti týče skoro jednou taková, avšak v půli cesty mi vypověděla službu GPS a jelikož jsem se nacházel pro mě nad neznámou zemí, rozhodl jsem se dál nepokračovat a raději se vrátit tam, kde to znám. Udělal jsem určitě dobře jelikož záhy začal vítr funět římo proti zpáteční cestě. |
Celý článek...
|
Tak jsem to až moc přeplánoval. Zjištění, že jsem ještě nezaletěl ani jeden let do Kameňa mne natolik vyděsilo, že jsem se 22.9.2009 kolem 3:27 ráno probudil hrůzou a jal se plánovat nápravu. Nad mapou začali vznikat odvážné i 180km trojúhelníky, s vidinou ohromné slávy po jejich zdolání. Po příjezdu na Smradlavku, pohled na vodorovný pytel a sedícího Berku na řiti uprostřed plochy nenaznačoval nějaké dnešní rekordy. Takže celý to spěchání bylo k ničemu a čekáme až to lehne. Beru plán od Toma letět trojúhelník Smradlavka, Říčany, Křoví, ten měl dát něco k 60km. Start přesně v 18hod počkat na ostatní a derem se s Kamilem proti větru, pěkně po drátech do Říčan. Rychlost se ustálila na krásných 23km/hod a místy i pomaleji. |
Celý článek...
|
Využil jsem jeden z posledních perfektních dní na zaletění něčeho do kamena. Ranní pohled do mapy mě sebral veškeré iluze, protože vojáci měli aktivované snad všechno. Dopoledne jsem vymyslel změnu a když to nejde na sever tak to půjde na jih. Po obědě začali naskakovat kumulky tak jsem vše pozařizoval a v 15.00 jsem byl na startu. Po strtu jsem začal nakukovat do mapy, protože jsem neměl GPS. Hned první město mi dalo trochu zabrat, ale ještě že jsem to v Rakousku trochu znal. Odpolední termika bylo chvílemi výživná a tak jsem letěl často na volnoběh a stále stoupal. Po ofocení Raabsu jsem zatočil směrem na čechy a už zase čučel do mapy. |
Celý článek...
|
Už delší dobu jsem si plánoval let do kameňa bez návratu, uvědomoval jsem si, že když mně trochu přifoukne vítr do vrtule, tak se dá pohodlně letět i přes 65km/hod. A když se za 3hoďky uletí 200km za 10litrů tak to hodí 4000bodů a když za 8litrů tak 5000bodů. Našel jsem si místo na start na východní hranici a to v Rohatci u Hodonína. Na mapě.cz jsem tam našel modelářské letiště a od tam jsem plánoval let a to podle směru větru buďto někam směrem na Hradec Králové a nebo čistě východně na Budějovice. Když foukalo něco kolem 3m/s, tak jsem se nepřemluvil, ale na magický datum 9.9.09 měl být slabounký východ na startu a dál měl trošku sílit. Takže jedinečná příležitost přeletět republiku někam na Šumavu. Když jsem přijel k modelářskému letišti, tak jsem zjistil, že je za drátované a nikdo nikde. Tak honem najít náhradní plochu na start, teď na podzim to ani velký problém nebyl. Bez problému jsem vystartoval a vydal jsem se směrem na západ v očekávání, že to bude zrychlovat. Žádné zrychlování se nedostavovalo a letěl jsem stále jen kolem 45km/h, což není žádaný bodový zisk do kameňa. Zkoušel jsem i měnit výšky, ale to odpoledne se ta vzduchová hmota ani nehnula a balóny přistávaly na místo startu. I spotřeba byla nějaká větší než jsem předpokládal, byla víc jak 3l/hod. No nic vzdávat jsem to nechtěl naopak se mě to zalíbilo a ta zvědavost kam až doletím byla velká. |
Celý článek...
|
U Proksíka jsem byl upozorněn Dušanem , že bude letovo. Druhý nejmenovaný mě upozornil , že ještě není konec a tak ať se snažím nebo mě přelítne:-) No mají na to cca měsíc. Tak čtvrtý bych mohl snad být!:-) Kouknu na předpověď a fakt vypadá dobře. Něco málo jsem naplánoval. Večer před startem nahlásil na Mošnově svůj letový plán a už jen doufal , že mě kluci polští pustí. Ráno volám na věž a prý můžu. Jdeme do toho. Krásné podzimní počasí, až na teplotu vzduchu. V cca 150m bylo tepleji jak na zemi 21°C 6:30 ráno. Úžasné! Mlha kde se podíváš. Vypadala , že se bude rozpouštět. Letělo se krásně. Cca 10 km před prvním otočným bodem začalo foukat a to dost 15-20km/h na plném speedu. Docela turbulentní , ale otočný bod se mi podařilo nafotil. Po otočce jsem si říkal ,,Jen aby vyšlo palivo“. Naštěstí co jsem ztratil cestou tam se mi po otočení vrátilo po větru 75km/h bez speedu.To byl frkot. Oblohu zastínili mráčky , tak to byl rychlostní výkluz Za chvíli fotím druhý otočný bod a rychle domů. Poslední rameno musím letět celé na plném speedu. Je to proti větru a potřebuji rychlost něco kolem 40km/h. |
Celý článek...
|
Letos je to zatím můj první termický let do Kameňa.I když jsem si naplánoval uletět FAI cca 50km , tak z toho byl nakonec let s návratem 33km.Ale za to 3 hodiny v luftě s vypnutým motorem.Po startu jsem se nemohl dlouho zachytit a tak jsem spálil skoro litr , než jsem to vypnul.Benzín sebou do termiky zásadně neberu a tak jsem nechtěl riskovat že ve slabých termických podmínkách nedoletím zpět.Proto jsem po doletění k prvnímu otočnému bodu po cca více jak 2 hodinách rozhodnul , že mi bude stačit když se alespoň bez motoru vrátím zpět.Možná jsem ale udělal chybu , protože nazpátek to byla brnkačka.Podmínky se asi zlepšili ,protože jsem cestou zpět dotočil třikrát až pod mrak a stoupáky dosahovali i pěti metrů .Na místo startu jsem doletěl s kilometrovou výškovou rezervou.Trochu jsem se ještě povozil nad Ruprechtovem a potom spirálou na přistání.Nu což.Příště to možná vyjde. |
Celý článek...
|
Hlásím let do Kameňa číslo 3 Potřeboval jsem zaletět pořádný let a u nás to jde jedině přes Polsko.
14.8.09 v 20.30hod. Volám na letiště Mošnov a hlásím svůj úmysl letět přes Polsko. S dámou na telefonu jsem se domluvil v pohodě. Měla porozumění i když ji vysvětlit , že poletím tak 42km/hod se ji zdálo divné.Pochopila a já taky co po mě chtěla.Rychle spát a ráno do toho.Po příjezdu na start pohoda do chvíle, než jsem zjistil , že jsem doma zapomněl pásky na připevnění přídavné nádrže. Už se nevracím musím to dát i bez ní. Aspoň se nebudu ve vzduchu nudit! Tankuji 10 z kanystru. Startuji v pohodě a vydávám se na trať .Trať klidná až fádní.To jsem neměl říkat. Po prvním otočné bodě (za dálnice Gliwice) to začalo. Les , který neměl konce!! Naštěstí v něm byly místečka na nouzové přistání. (Nepotřeboval jsem je). Před druhý otočným bodem další problém. (potřebuji na malou). Otáčím druhý otočný bod (Rakow) a jdu na to. Docela zábavné nějak se vystrčit z kombinézy a hlavně si nestříknout do textilu. Jestli jsem něco slil nevím neviděl jsem si tam. V kombinéze sucho a záložku nechám přebalit raději Zdenála:-) |
Celý článek...
|
Sobotní ráno, slunko lehce ozařuje sklizené pole, v údolí se u rybníků líně převaluje raní mlha a velmi slabý vítr se marně snaží pohnout s listy na stromech. Všude je ticho a klid. Najednou je to všechno přerušno zvukem připomínajícím nervozní motorovou pilu, která ještě navíc ujíždí na nějakým dopingu - k tomu se zachvíli přidá ještě další zvukový doprovod v podobě funění a dusotu rozpadajících se bot - to jen proto, že jeden hňup (já) nemá zrovna nic lepšího na prácu než vytahnout nějakej podivnej batoh ve kterým je motor ze sekačky na trávu roztáčející úchylně pokřivenej klacek a s pomocí tohoto pekelného stroje se snažit udržet chvilu ve vzduchu na kusu hadru... Tentokrát jsem na start přijel lehce před půl sedmou, po tom co jsem si řek že beru 8 litrů a omylem jich natankoval lehce pod 9,5 (už mám vybledlý číslice na nádrži tak jsem si poplet rysku :-), tím mi přibyl problém "kdo se s tím má tahat"...no nikde nikdo tak jsem se toho ujal...každopádně do výpočtu spotřeby uvažuju 10l, kdybych se sekl tak abych nepodváděl... ) jsem po sestavení stroje a optání se na věži jestli můžu letět (lítám poblíž vojenskýho letiště) jsem v 6:50 odstartoval. |
Celý článek...
|
Tak hlásím ještě jeden let, i když bodů to moc nehodí, ale myslím, že za zaznamenání stojí. Ve středu 29. 7. jsem se rozhodl, že si udělám letecký výlet z Prahy do Nového města nad Metují, podívat se na mistrovství světa. Medard hlásil od rána bezvětří, k večeru východní vítr. Odtstartoval jsem tedy od chalupy východně od Prahy (z Prahy to logicky kvůli CTR Ruzyně nejde) a pálil to přes Český Brod, Poděbrady, Městec Králové na Smidary, kde se moje trasa lehce lomila. Musel jsem totiž ze severu obletět TRA 71, který byl aktivován. Medard se ale mýlil, celou cestu foukalo proti mně, bez speedu to nešlo. A za Smidarama to nešlo ani se speedem. Zkoušel jsem stoupat, zkoušel jsem letět těsně nad zemí, ale mlátilo to se mnou a když jsem chytil asi v 50m masivní klapanec, tak jsem se rozhodl to vzdát. Jenže přistát jen tak někde na poli se mi taky nechtělo, říkal jsem si – alespoň do vesnice. Pak jsem si dal podmínku – alespoň do vesnice s hospodou. Ale pořád mi to bylo málo – a nalevo od sebe jsem uviděl větší město – Hořice. A v Hořicích je letiště, a na letišti bufet. Tak jsem to zakroutil na letiště a za chvíli už měl v ruce vychlazenýho Gambáče. |
Celý článek...
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |
|
|
|
|
|