NA PYTLÁCKÉ ZTEZCE NULTÝ ROČNÍK Tisk
Hodnocení uživatelů: / 1
NejhoršíNejlepší 
 Trochu mne hryzalo svědomí, protože jsem si matně vzpoměl, že někdy v létě jsem Johnyho infikoval slovy, že polítat na Šumavě by nebylo od věci, ale jsem tvrdý chlap. Nic méně, stav duše a páteční telefonát Johnyho jestli jsme už na cestě a má rozdělat oheň, rozhodl. Vzpoměl jsem si taky na nedávná Marcellova slova, když nemohl sehnat nikoho do flugu: Jak budeš ještě dlouho lítat??,musíme využít každou chvilku!!! Pravda nejsem ještě tak starý jako Marcello, hnědé uhlí a Alpy, ale tu myšlenku mám pevně vpálenu na svém hardisku, tak se jí snažím držet, než přijde reset. :-)
Tradiční rituál doplňování vody do nádrží byl doplněn nakládáním nějakých krámů v Tišnově u Berxe a už jsme jeli. Cesta ve dvou uběhla rychle a možná by jsme mohli večer chvilku dát, ale neznalost terénu nás od toho odradila. Asi 2-3m/s,   a zadeklovaná obloha vypadají v horách jinak než na Hané a tak jsme se přesunuli do cca 900 n.m.,před hotel Belveder. Tedy na nultý ročník se nás pravda nesjelo moc, ale sjeli jsme se slušně. 
Zázemí tohoto pěkného horského hotelu bylo skvělé. Velice pěkná restaurace, přímo ve výčepu domácí pivovárek, 4 druhy domácích piv (skvělé, ale na to s medem jsem neměl odvahu) sociálky a  teplá voda 50m od ohně, vynikající. Na horské louce před hotelem bylo stabilní ohniště s posezením a vedle něho nachystal Johny dřevo. Bylo ho dost, asi udělal někde novou sjezdovku. Když jsme vysvětlili pořadateli, že zapalovat novinama, nebo kůrou z břízy (malé písmenko znamená, že se jednalo o strom!) už není „in“, hořel cca za 1 minutu v ohništi kubík dřeva a bylo opravdu do 15m kolem ohně příjemné teplo. A zde nastal problém, v té vzdálenosti totiž byla na louce umístěná trampolína pro děcka, na kterou bych se vlezl i já a do té se Berx zamiloval. Často si tam během obou večerů chodil odskočit, prý aby setřásl maso. Bylo to trapné.
Pokud jde o krmi, projevil se zde geniální organizační talent Johna, seznámit se s těmi správnými lidmi. Vedle vatry byl gril, tak na půl prasete s lávovým kamenem, kde dodal náplň další z jeho přátel. Vypadal trochu jako já a byl řezník. Musím říct, že tak připravené maso jsem za posledních cca 5 let neměl. Občas se sice Johnovi podařil tzv. Habešan, ale i ten byl velice chutný, to maso prostě nešlo zkazit !!!
Ten kamarád mne dost rozesmál, bývalý motorkář, který konečně pochopil kudy vede cesta , který si postavil pod krosnu zdařilou tříkolku a byl majitelem dosti čerstvého syna. Bývalý píšu schválně, protože měl hodně naivní představu že toho naglančeného Harleye, kterého měl v obýváku,
nevystřídá kočárek posledního modelu. :-))
No mladý chlapec bez zkušeností, neví že romnožovací pudy našich protějšků mají povahu amazonských piraň a časem bude rád, když uhájí vrtuli. Jméno vám bohužel neřeknu protože si ho během večera několikrát změnil a střídal s přezdívkou (poslední bylo tuším Mirek) až jsem stratil přehled, ale rozuměli jsme si.
Oba večery proběhly standardně, v pravidelném rytmu. Maso, pivo, klobáska, něco na spláchnutí, kytara, ...maso, pivo, klobáska, něco na spláchnutí, kytara, ...maso pivo, …......dost stereotyp. Do příště by měl hostitel ještě sbalit nějakou cukrářku. Bábovka, zákuseček, dortík, zkrátka aby se ten stereotyp trochu rozbil. 
Druhý večer nás trochu obveselil hostitelův lovecký pes (lovecký od slova-lovecký salám), který se dostal ke klobáskám a cca 5kg jich spolkl. Dost se to na tom jezevčíkovi podepsalo, vypadal trochu jako já, naležato, a byl výrazně nižší.

Nyní tedy k méně důležitým funkcím sletů, rekapitulace a závěr.

PRO PILOTY:

Vzhledem k počasí v ČR možná nebudete věřit, ale: v pátek večer by se hoďka dala. V sobotu ráno možná,(to opravdu nevím), v sobotu večer jsme po bazénu půl hoďky dali (neklidné, ale pěkné), no a v neděli ráno zase nevím (asi ne).
Jak je obecně známo, létání v kopcích a horách je náročnější než v našich rovinách, musíš mít furt přehled odkud to jde a kde bude rotor, (ale opravdový, ne ty naše vlnky).
„Pytlácká stezka“ pokud se bude opakovat (za což se přimlouvám) nikdy nebude megaslet typu Mýta, nebo Potoka, ale spíše komorního sletu pro zvané a vlezlé. Pokud se tedy nepřesune do nižších poloh (asi 15km, což už ale nebude „pytlácká ztezka“). Míst ke vzletu a přistání totiž není moc a nemají charakter letiště. Start na největší startovačce která byla k dispozici, probíhal takto: rozjezd, co nejrychlejší odpoutání, ostrá 180tka a pryč z dosahu rotoru protilehlého kopce.
Roční nálet 12 hodin ve večerním oleji tady asi nebude stačit. Pokud fouká odhaduji 2-3m/s (a bez bublin), tak než se člověk dostane na úroveň vrcholů, je to dost mazec. Pravda je, že to jde navrch někdy dost rychle i na volnoběh.
Počasí se rychle mění, kdybych přistával o půl hodiny později tak mne museli chytat jak na letadlové lodi.
Trochu možná straším, nakonec jsme dali jen tak asi půl hoďky a nevím jaké je to v létě, tedy 15 a 16 června a později v babím létě 17 a 18 června. Ale odměnou jsou opravdu nádherné výhledy na hory, lesy, ostrá údolí a horská jezera (Černé a Čertovo), které v rovinách prostě nejsou. Je to trochu chytlavé, člověk je pořád zvědavý co je za dalším hřebenem, kam prostě nevidí......a za chvíli pod Váma mluví německy.
PRO DOPROVOD:
Oblast, která žije z turismu má opravdu dost nabídek. Pominu-li pěší turistiku, je celá oblast protkána upravenými cyklistickými stezkami a je jedno na které straně hranice zrovna jste, to neřešíte. Pro rodiny s dětmi a nás unavené, je aqvapark cca 20min z Železné Rudy jižně v městečku Lam (mimochodem dost levnější než v ČR). Přivítá Vás 6 bazénů, 3 druhy sauny (společné, moc se mi to líbilo), solária a dva tobogany, to už se člověk a Berka vyblbne. I já si dal několikrát tobogan, ten vydržel a nikdo mne nevyhodil.

ZÁVĚR
Co dodat, děkujeme za pěkné zážitky, krásnou přírodu a otevřené, pěkné lidi (kromě té servírky, ta byla protivná jak povolávací rozkaz). Až u místních vzpomínka na naši návštěvu trochu zešedne, určitě se vrátím a třeba se budu kamuflovat partnerkou.

PS.:
Protože úplatek nebyl dost velký, nformaci a GPS souřadnice místa, kde  chodí Radek alias John s kosou na houby přinese Tomáš Berka.

V noci z 21 na 22.9.2008 Roman (článek Roman Pavlík foto Tomáš Berka)