JIHLAVA PO DRUHÉ ANEB „BRAVO PANE ANDRLÍK“ Tisk
Hodnocení uživatelů: / 3
NejhoršíNejlepší 
 Ve stejném duchu očekávání proběhl i páteční večer. Proběhl řekl bych v katolickém režimu. Žádné bujaré veselí, hlavně jsme popřáli a pogratulovali Zdeňkovi k dožitým narozeninám. Lehce se upilo z doneseného, objednaného a z dárků. Ladovskou atmosféru klidu a pohody, doplnily na stole se příjemně šklebící, nakrájené klobásky a dietní škvarečky, údajně z Andrlíkovi zahrádky. Hodně se lítalo, vzpomínalo na ty kteří přislíbili účast a přijedou v sobotu, tradičně pomlouvali nepřítomné (měli tam být) zkrátka chvíli příjemného posezení a spát.
V sobotu ráno, nebo dopoledne (jak to kdo pojme, záleží na biologických hodinách toho, kterého) když jsem se vzbudil, jsem trochu znejistěl. Stál jsem na parkovišti sám, a vůbec to vypadalo jako když odjedou kolotoče. Potom jsem si vzpoměl, že pro počáteční fáze vyhlášeného štafetového rekordu, Zdeněk vybral dobrovolníky s posunutými hodinami. Takže když se mi následně rozlepily oči a já uviděl zmíněný cirkus seřazen na konci letiště, vlil se mi do žil požadovaný klid. Zpočátku mne nepříjemně zaskočila myšlenka, že vezmu tříkolku a uvedenou vzdálenost na startoviště dojdu pěšky, ale zvítězil zdravý rozum. Jsem starší a o klobáskách, kterým jsem byl představen večer jsem nic nevěděl, zkrátka jsem si řekl, že sociální zázemí a bufet s kávou se bude hodit. 
Po příjezdu jsem se Zdeňkovi nahlásil, že mne může použít a zařadit do štafety, nachystal jsem stroj k vrcholnému výkonu, začal jsem se slunit a dle mého názoru velice trefně kritizovat probíhající starty a přistání. Slunce začalo prát kilowaty jako by to mělo zaplacené a tak piloti před polednem si toho opravdu užívali. Zdenek je trochu srab a nechtěl risknout nějakou mrtvolku, zprvu chtěl akceptovat můj návrh, aby přes poledne přejali štafetu reprezentanti, ale když jsem navrhl po reprezentantech obětovat prvních pět pilotů z Kameňa, řekl (celkem správně) tak dost, a pokus přerušil do 16 hodiny.
Takže jsme někteří do čtyř obědvali, nebo jinak utráceli čas. Berkovi (5 Ks) se chtěli vnutit do vyhlášeného aqaparku, nic méně majitelé zmíněné atrakce, zřejmě měli zkušenosti, tak vypustili vodu, na dveře pověsili cedulku „REKONSTRUKCE“ a zavolali policii.Takže Berkovi byli v ZOO.
Ve čtyři to tedy pokračovalo, ještě o půl šesté, kdy startoval nejlepší a nejhezčí pilot celého pokusu, to bylo celkem živé, ale nic co by padák nezvládl, pokud se mu do toho pilot nesral. Odpoledne plné rekordů vhodně doplnil Miloš s Verčou. Využili nelétajících pilotů a jejich doprovodů a se svým autobusem, pardon choprem, odstartovali a přistáli s 50 pasažery v rekordním čase pod 1 hodinu. Tedy to byl frkot. Přivázet pasažera, krátký vzlet hned po vzletu ostrá levá, krátký okruh a přistát. Dva pomocníci porovnali padák, který v mnoha případech ještě stál nad tříkolkou, Verča řídila výměnu pasažérů, hlídala bezpečnost a startovala jak na formuli v depu, jen ta plácečka ji chyběla, aby ji mohl Miloš přejet nohy. Byl to sehraný tým. Pozoroval jsem a přemýšlel, kdy z toho kolotoče Milošovi jebne, ale ustál to. Trochu mne zamrzel jeho váhový limit 140 kg, ale já se nikomu vnucovat nebudu. Zvláště když jsem slyšel, že některé urostlejší pasažery oslovuje po přistání jeho jemnou a mazlivou slovenčinou a slovy: kolik vážíš Ty prase? K ženám byl slušný. Vše uvidíte na videu, ve startovní ose totiž zavazel Petr alias Fiam. Tady bych chtěl doplnit, že by si měl Miloš vyměnit fotku u Mechyho, aby ho lidé poznali. Své krásné dlouhé vlnité vlasy a zajímavý obličej vyměnil za krátký střih a nic neříkající ksicht topmanažera. Své skvělé kožené sako pak vyměnil za bundu či sako podobného střihu. No každý se musíme nějak živit, ale nevím chlapče, takových týpků jsem už viděl, jsou jich stovky, už od pohledu ve mne vzbuzují despekt a ostražitost, ale náš Miloš v kožené country bundě s třásněmi a šátkem kolem krku byl jenom jeden a originál. Trochu mi chybí, snad si zvyknu.

V 19 hodin se cirkusové představení ukončilo a přesunuli jsme se do restaurace. Protože slibovaný předvolební guláš (poprvé jsem si předvolební guláš sám platil) se teprve ohříval a zmiňované klobásky místní restaurace ve mne zanechali ten nejlepší dojem, dal jsem si nátisk v podobě dvou kusů. Jen jsem si utřel mastnou hubu už mne volali k druhému chodu, to mne trochu zaskočili, počítal jsem s cca hodinovou přestávkou. Nic méně jsem se zatnul a kousek guláše polknul. Tady musím tlumočit pocity zůčastněných a zvolat poprvé: „BRAVO ANDRLÍK!!!“

Snad to bylo počasím, které bylo luxusní, nebo sestavou, která se sešla, večer lze prohlásit za mimořádně povedený. Sešli se 4 kytary. Břízu a Koudelu jsem měl tu čest slyšet poprvé, jde jim to skoro jako lítání. Náš kamarád navrátilec Pepa měl na rukávě přilepenou skvělou partnerku Evu, v hubě měl orální harmoniku a velice jim to slušelo. Ovšem večer odborně vedli, alespoň uměním, skuteční profesionálové. Hlavní sólo měl kytarista Tomáš Klásek, který střídal tahací harmoniku a kytaru, dle žánru který právě probíhal. Když probíhala country nacpal si do pusy ještě orální harmoniku a v podstatě si stačil sám, vynikající!!!!
Druhý z profesionálů, uměním určitě, byl baskytarista Roman. To nejsem bohužel já, toho přivezl Petr Matoušek a je to majitel velice krásné pilotky a hbitých prstů. Jeho doprovod a sóla povyšovala produkci opravdu na vysokou úroveň. Andrlík, měl své tradiční štěrkátko. Své umělohmotné vejce měl naplněno nějakou směsí a doplňoval produkci tradičním rytmickým šustěním. Pro pořádek: Zdeňku pokud budeš hledat a chtít vrátit své vejce, mám ho v autě. My co nic neumíme, jsme dělali opičky a kazili vystoupení zpěvem a veselými čísly. Zde bych chtěl vyzdvihnout mimořádné, humorně pohybové číslo Zdenka od mladých orlů, s pracovním názvem „důchodce na odpočinku“. I když to není až tak jeho zásluha zde musím zvolat podruhé: „BRAVO ANDRLÍK !!!!“

Ráno bylo skvělé, bohužel jsem zaspal první kolo hromadného startu. Dlouhá řada strojů, která vzbudila svým startem celou Jihlavu a vyhnala křesťany k bohoslužbám, bohužel nevzbudila mne, který jsem spal deset metrů od té řady. Holt mladý organismus ve vývinu, potřebuje spánek. Až osobní iniciativa pořadatele, který mi vlezl lascivně téměř do postele se slovy „Romane půjdeš si s námi zalítat ?“ mne vyhnala na plochu. Druhý start se pravděpodobně díky mé přítomnosti povedl. Vzlet takového množství strojů najednou a následný průlet strojů nad plochou byl opravdu impozantní!!! Je smutné, že nekázeň některých našich spolu pilotů způsobila, že starý rekord nebyl překonán. Doufám, že je Mechy ve své reportáži zobrazí v plné nahotě a pod jejich fota umístí červený nápis „TO JSEM JÁ, KTERÝ HATÍ SNAHY KAMARÁDŮ“!!! Jak trapné byli jejich výmluvy, že je Andrlík v hotelu nevzbudil.
Pod dojmem, který jsem popsal, musím zvolat potřetí: „BRAVO ANDRLÍK“!!
Krásné ráno slunečného dne skončilo rozdáváním triček, která Zdenál nechal tisknout v noci, abychom měli na prsou tabulku s výsledkem štafetového „rekordu“. Zde musím říct, že znaje poněkud bohémskou povahu pořadatele, jsem nevěřil, že se to povede. Opak byl pravdou, kvalitní bílé tričko s tabulkou na prsou, nemá každý. Mimochodem mu ještě mu nějaké zbyly, tak se u něj přihlaste. Mrkněte na fotky mladého sympatického skoropilota Daniela (odkaz u proksíka v diskuzi), společné foto na závěr nám opravdu sluší.
ZÁVĚREM,
Na úspěchu celé akce se jistě podepsalo mimořádné počasí, a vynikající personálního obsazení zůčastněných, ale to je umění dobrého pořadatele, si to zajistit. Z hlediska pořádku, bezpečnosti řízení a organizace celé akce nelze Andrlíkovi vyčíst ani chlup. Ostatně na to jsme zvyklí z ligy a z akcí kde dělá pořadatele, nebo rozhodčího, je přísný, ale spravedlivý. Chtěl bych mu proto poděkovat nejen za tuto akci, ale i za ligu a ostatní akce propagující náš sport u veřejnosti.
A tak tedy zvolám, a doufám, že ne naposledy: „BRAVO PANE ANDRLÍK“!!!!!

29.09.2008 Roman