Tak tentokrát to byla zkouška co vše je potřeba doladit před dalším vyjetím s karavanem. Spaní oproti stanu je naprostý luxus, jízda s karavanem když nepočítám prvních 10km (podezření že to musí někde dřít, přeci není možný aby to tak nejelo) taky v pohodě, velice rychle si člověk zvykne, díky Pepovi vím na co jsou ty hrboly na oji (tlakový mazničky pístu), díky Danovi vím jak se zapíná lednička no a díky Šedivákovi jsem nepřišel o střešní okno na dálnici, který jsem zapoměl zavřít při odjezdu domů. Bylo to supr a oba se těšíme na další setkání. (vždyť to před váma Pavla slíbila  a po svatbě se to nezmění.)
A vo tom to je Proksik
|
