Celý svůj letecký život se setkávám, ať chci nebo nechci s leteckými nehodami a potom dlouho, velmi dlouho přemýšlím o tom, co se mohlo udělat jinak nebo lépe. Zejména mne trápí naše naprostá nepřipravenost na tyto události.
Od školy do nás vtloukají pro naše potřeby, nepoužitelné metody sledování tepu na krkavicích a zjišťování dechu na hrudníku, nebo jak jistě někteří ještě pamatují v „zrcátku“ a teorie o stabilizovaných polohách. V současné době o naše znalosti První pomoci pečuje také LAA viz. seriál článků v PILOTU. Náš sport však vykazuje jistá, byť na první pohled nepodstatná specifika, která si vyžadují i specifický přístup k první pomoci stejně jako naši účast při nich.
štěstí přeje připraveným marcello
|
Celý článek...
|
|
Slovo lékaře Přilba a její hmotnost- aneb „ ať nemáte z ksichtu fašírku“
nebo ještě hůře zlomeninu krční páteře, která vede nezřídka k úplné imobilitě (ochrnutí) stavu, kdy už si ho sami ani nevyhoníte, o jídle a pití ani nemluvě. V poslední době si stále více pilotů pořizuje různá technická zařízení, která umísťují na horní části ochranné přilby, a to je alarmující. Dovolil bych si proto poukázat na jeden aspekt v souvislosti s problematikou kamer a vysílaček, zejména s ohledem na jejich umístění, respektive ke zvýšení hmotnosti přilby při upevnění těchto zařízení event. jejich podstatné části na helmě.
váš marcello
|
Celý článek...
|
Mám svoji práci ráda. Jsou ale dny, kdy mě to tam vyloženě štve. Jako třeba dnes. Slunko svítí, ptáci řvou jak krávy, nefouká a do Kameňa zbývá jen pár dnů. Na kameře vidím, jak Závorka ve Stichovicích pase kurzíky, každou chvíli přibývá aut dovážejících letuchtivé kamarády a já tady sedím, žaluzie zatažené, fouká na mě klima a už nad po stopadesáté s úsměvem opakuju: „Co pro Vás mohu udělat?“
Pak mi zazvonil telefon. Tentokrát ten soukromý. A on to Dušan, jak prý se mám a v kolik končím a že dneska by to šlo. To byla poslední kapka. Mnohoslovně jsem své vedouc začala popisovat svoji zoufalou situaci. Když jsem jí začala vyhrožovat, že jestli dnes ten Kameň, nezaletím, budu jí to celý rok vyčítat, tak povolila a mohla jsem jít domů o hodinu dřív.
Pavla Hálová
|
Celý článek...
|
To co je v tomto roce pro Vás ostatní lítače 180km FAI trojúhelník, bylo pro mě na poslední chvíli zaletět něco do Kameňa. Ale popořádku. Po změně stavu na rozvedený, jsem zůstal odporně bohatý a špekuloval kde si nechám postavit na klíč svých 42+1. No tak dobře, kecám, nebýt Kamila tak jsem se do luftu asi nedostal. To máte, cement, vápno, písek, dvojliku, trojlinku, kotel, topení, jističe, okapy, žlaby, pletivo………..a zima se blíží. Poslední krásné letové dny jsem nemohl až v Pátek. Ten už nebyl tak krásný, trochu foukalo, trochu sem tam mrholilo a trochu víc byla zima....
a vo tom to je Proksík
|
Celý článek...
|
Zdar kameňáci,posílám pozdrav ze severu čech a také bych rád přispěl pár fotografiemi to té vaší věhlasné soutěže:-)
Už když jsem našel Proksíkovi stránky, tak mě přepadla potřeba se zúčastnit vašeho klání. Ne za účelem ho vyhrát, ale ukázat vám, že i na severu čech se létá. Sice jsem tu krapet osamocený, ale užívám si to. Pořádně létám teprve od dubna-května letošního roku a tak očekávám, že tu někoho nakazím a časem nás tu bude jako vás na moravě. První lety pro Kameň (vč. fotodokumentace) jsem realizoval už v červenci, ale k poslání jsem se tak dlouho neměl, až jsem se v pravidlech dočetl, že let nesmí být starší tolika a tolika týdnů. Neva, stejně jsem si to ve vzduchu užil.Tento luxusní týden už jsem musel vzít s sebou i foťák a pořídit záznam pro Kameň. Předevčírem to byl jen let tam a zpět- Vrbičany, Pravčická brána, Vrbičany, ale cestou zpět z Česko-Saského Švýcarska mě přepedla touha dělat blbiny a tak z cíleného letu sešlo. Plán na dnešek (vymašlený po obědě) byl velkorysý- Vrbičany, Ještěd, Bezděz a zpět. Protože už to bylo třetí odpoledne ve vzduchu v tomto týdnu, tak už jsem měl slušně nacvičené nasoukání se do všech těch vrstev a jako medvěd do motoru. Směr větru: přímo v přímce od plánovaného Ještědu, síla: 4-5ms. Start bez obtíží na poprvé, rychlá fotka startovačky a hrr na Liberec. Už po chvilce letu mi začalo docházet, že to nějak neodsejpá a že to ke každé další vesnici nějak dlouho trvá.
Marek Malý
|
Celý článek...
|
Tak jsem teda taky letěl do toho Kameňa.
Na začátku roku jsem si naivně plánoval spoustu letových hodin s představou podstatně nižšího pracovního vytížení než loni. „No čo sa dá robiť, keď mame hentu krízu“. Bohužel opak byl pravdou a já se do vzduchu dostával jen sporadicky.
O to víc mě začalo trápit (no po pravdě spíše srát) každodenní upozorňování u Proksíka na diskuzi kolik dní vlastně zbývá do konce Kameňa. Musím do toho taky skočit.
Včera v práci (samozdřejmě o zasloužené přestávce – to kdyby to náhodou četli nadřízení) jsem se jal plánovat večerní let. Na obrazovce vznikaly velmi odvážné FAI trojúhelníky zhruba od 100 až do 500 km, to aby mě, amatéra, taky někdy padáčkářská veřejnost taky ocenila.
Po opadnutí euforie a zvážení vlastních možností a zkušeností jsem si naplánoval jen asi 60 km trojúhelník s několika možnostmi prodloužení nebo zkrácení trasy během letu. Jelikož se mi něco pokazilo na GPSce (nešla za žádnou cenu zapnout, a až zdatný elektronik Berka diagnostikoval závadu ve napájení – byla prázdná baterka), tak jsem si mapu s nakreslenými variantami trasy vytiskl a zalaminoval. Teoretická příprava byla dokonalá…
Kamil
|
Celý článek...
|
Hromadný let do kameňa
Ve středu 22.9.2010 jsem dostal od Tondy SMSku, že počasí je naposledy A1 a sraz je ve Vyškově v 17:30, no to se nedá odmítnout. Bylo nás tam asi osm. Dušan a Pavla měli v plánu zaletět něco do kameňa. Dušan měl připravený pohodový trojúhelník pro Pavlu o stranách asi 10km. Všichni jsme se nadchli, že si to zaletíme taky. Tonda nám dal před startem dlouhé školení o bezpečnosti a pravidlech používání letiště Vyškov, a už jsme měli strach, že to nestihnem. Letěli jsme ve dvou skupinách asi 5min. po sobě a čekali na sebe, benzín nebenzín. Let trval jednu hodinu. Pavla po startu čekala na Dušana, ale jemu se nepodařilo rozplést šňůry od padáku a tak vůbec neodstartoval, Dušan měl ten den hlavu v oblacích, ale nohama zůstal na zemi. Když Pavla viděla, že už jsme daleko tak se rozhodla, že sama nepoletí.
Takže tímto děkujeme Pavle a Dušanovi, za pěkně připravený let do kameňa. Snad se jim to ještě podaří. A taky Tondovi je třeba poděkovat za dokonalou celoroční úpravu letiště ve Vyškově, trávník je jak na greenu a letos v zimě by se v tom hlubokým sněhu bez zásahu Tondy vůbec nedalo lítat. I když jsou přední místa v tabulce už obsazena tak na konci tabulky je místa pořád dost. Ale aby se Michalovi z té výšky nezamotala hlava.
Standa Sýkora
|
Celý článek...
|
Tak se mě podařilo na druhý pokus odletět let do kameňa.Ten první při první fotce odmítl foťák fotit tak sem si to druhý den zopakoval, start na poprvé přes Rosice na Neslovice 1OB na Zbýšov a Vysoké Popovice 2OB a domů na Říčany.
Slávek Chatrný
|
Celý článek...
|
Jistě už všichni víte o přeletu z Rakouska do Polska od Berky, takže nemusím nic složitě popisovat. Myšlenka byla prostá – počkat si na jižní vítr a nechat se tam zadarmo dotlačit. Problematické letošní počasí ale nenabídlo podmínky, jaké bych si přál (vítr při zemi 4m/s a v tisíci metrech 20m/s), tak jsme alespoň využili slabší jihozápad, který později zesiloval. Tomáš ve svém článku přelet popisuje velice jednoduše, avšak by jste nevěřili, jaký je to problém ho k tomu dotlačit. Vybral jsem den, kdy vyhovovalo počasí, zajistil odvoz přes celou republiku, ale přesvědčit ho aby vstával ve čtyři ráno se mi nepodařilo. Měl jsem totiž v plánu letět tam i zpět a proto jsem si přimontoval přídavnou desetilitrovou nádrž. Startovali jsme z opuštěné staré celnice v Mikulově za úplného bezvětří, cestou však vítr zesiloval, toho jsem využil, nastoupal do větší výšky a rychlost se téměř zdvojnásobila.
Pepa Weis
|
Celý článek...
|
Jen se tak trochu prolítnout.
V sobotu 11.9. jsem se ráno probudil zkroucenej na sedale mýho auta po oslavě svatby kamaráda. Bylo mi pekelně a nemohl jsem ani hnout. Vypadalo to na celodenní kocovinu a zabitou sobotu, ale dal jsem si doma horkou a studenou sprchu, 2 ibuprofeny a udělalo se mi líp. Po detailním studiu Medarda a Flymet jsem se rozhodl a nakreslil si do mapy dva pěkný rovnostranný FAI trojúhelníky, každá strana 50 km, tak aby to dalo 150 km celkem. Jako startovní plochu jsem vybral Chabeřice, která ale nebude ležet ve vrcholu trojúhelníka, ale na jedné z jeho stran. Musel jsem si švihnout, protože se už brzo stmívá, tak abych to všechno stihnul.
R.V. alias Mlčoch
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |
|
|
|