Jsem z Ostravy. Nejčastěji startuji z letiště Frýdlant nebo Baška a už od loňského roku jsem měl naplánovaný let kolem „našeho“ CTR Mošnov, který má délku přes 100km, jelikož to je tady pro nás taková bariera, která nás tady „drží“ na území Severní Moravy a nechce nás pustit dále.
Je sice pravdou, že let v CTR není takový problém s pomocí letecké radiostanice, který jsem už loni několikrát absolvoval. Trochu se mi tím podařilo rozšířit si letový prostor, ale nikdy jsem se neodvážil CTR proletět skrz a křížovat VPD nebo osu VPD. Můj plán spočíval v tom, dostat se na druhou stranu našeho CTR aniž bych musel být na spojení s „Vež Mošnov“ a cestou prolétnout kolem zajímavých míst jako je zámek Fulnek, vápencový lom Štramberk, Hukvaldy, FC Baník Ostrava, lázně Klimkovice.
 Roman Tomíček
|
|
Celý článek...
|
|
|
Můj první letošní pokus o flug do Kameňa málem skončil dřív než začal. Protože z vlastní zkušenosti vím, že sedět dvě a vice hodin v sedačce a trpělive oblétávat 150km FAI trojůhelníky není nic pro mě. Proto jsem tentokráte věnoval velkou péči přípravě zvláště technické stránky letu. Motor jsem odvezl do spřátelené motodílny, kde se věnují ladění závodních skůtrů, ale hlavně mají testr a analyzer na dvoutaktní motory. Nakonec jsme stejně použili jen analyzer výfukových plynů na seřízení minimální použitelné bohatosti směsi. Doma jsem ještě na základě doporučení vyměnil svíčku a to byl zdroj mých následných problemů.
 Kamil
|
|
Celý článek...
|
|
Teplota kolem 30°C, oblačnost od západu, auto v servise a cesta vlakem z Brna domů. Nic nenasvědčovalo večernímu zbózení luftem. A jak se vše mění, auto mám hotový, oblačnost se rozpadá, po koupačce v bazénu je i ta teplota ok. Kamil má se soudružkou manželkou výročí tak seká dobrotu. Na Smradlavce jsem za úplnýho bezvětří a strašnýho vedra. Těsně před startem se termický vánek otáčí a jde přesně z boku. Mám novej padák tak to musí jít a šlo to. Start do zatáčky a po pár krocích jsem v luftě. Po takovým hicu očekávám drncání a ono opravdu nic, naprosto rovné luft. Trasu jsem naplánovanou neměl a tak si poletuju po okolí. U Chudčic se potkávám s polotem na tříkolce s červeným padákem, zamávám obletíme se a mažem každé po svým. Po včerejší bouřce je Svratka pěkně zabahněná a rozlitá, nafotím hrad, naberu výčku a pouštím to přes les na Knínice, Rozdrojovice, Kuřim, Čebín, Drásov, Malhostovice, Nuzířov, Skaličku, Všechovice, Tišnov a domů na Smradlavku. Pěkné a klidné polítání, jen škoda toho oparu a příště to bude už někam dál, třeba do Kameňa. Po příjezdu domů jdeme s Pájou ještě na jedno a dlouho klábosili hlavně o lítání. Tak snad to takto dlouho vydrží.
a vo tom to je Proksík
|
|
Celý článek...
|
|
Rozhodnutí padlo v Pátek na obědě. Jedna z velikých předností mé manželky je, že je příznivě nakloněna výletům za lítáním a umí vše sbalit v rekordním čase. Předběžná domluva, že poletíme spolu a jdu si vybalit lítátko. Start s Velvetem, 2m/s větrem a sluncem v zádech zadarmo, kroužím a vyčkávám. Marcello je na chvilku v luftě, ve vysílačce poslouchám jak je to super a ať jdou všeci, ale pak přistává, prý benzín na levačku. Kroužím a čekám na Tondu. Přátelé myslím, že jsem člověk velmi trpělivý, ale Slovácká nevěsta v tom nejbohatším kroji je oproti Tondovi ten nejrychlejší hasič po vyhlášení poplachu. Asi při třicátém okruhu vidím Tondu jak jde do karavanu na hrnec (ne pivo, prý je to jeho doba a že se přece v luftě nepos...), nervy povolují, zatáčka směr Pálava, do vysílačky jim ještě něco zabrblám o anarchistech a diletantech a mažu na výlet.
a vo tom to je Proksík
|
|
Celý článek...
|
|
Není nad to, když se na beton domluvíte s kamarádem. Kamil volá, dnes to pude, odpoledne dem do luftu, ještě si zavoláme. Odpoledne přijedu domů, zavolám a Kamil hlásí, je to na levačku, má se to rozfučet, jsem ještě v Globusu, asi to nestihnu, dnes to nepude a kotí se mě kočka, ještě si zavoláme, ale moc to nevidím. No tak půjdu zítra, řekl jsem a pustil se do malování pokoje. Telefon asi za hodinu a v půli rozmalovanýho pokoje, tak jedem, ptám se za jak dlouho? Kamil: …..no jsem na benzince a mám to už naložený. A to jsou ty chvíle kdy mám Kamila nejraději. Na jeho obhajobu, stavil se za mnou , pomohl naložit a dokonce si odpustil vtipné poznámky na moji adresu. Po seštelování řidiček start napoprvé, byl docela rovné luft, ale opar, takže foto nic moc. Chvíli kochačka po okolí, zamávat dětem v Čebíně a s Kočičákem se letíme mrknout na Prigl jak tam chystaj ty ohňostroje. Za zmínku stojí že si Kamil zapomněl zatáhnout trimy na přistání, ale uběhl to. Do minuty po přistání začalo tradičně drobně pršet. Večer jsme se s Pájou mrkli na Prigl, tak tady je i pár fotek z ohňostroje. No pěkné to bylo a dnes domaluji tu druhou půlku, teda pokud Kamil nezavolá....
a vo tom to je Proksik
|
|
Celý článek...
|
|
Přátelé kamarádi, další řádky jsou pouze moje názory, které jsem si všechny nemohl ověřit praxí, ale vyposlouchal od pilotů, co Velveta lítají déle a které vedly k rozhodnutí pořídit si toto křídlo. Nikoho nenutím brát toto jako bernou minci, ale muselo to ven. Předně se považuji za stále začínajícího pilota, který o nějakou akrobacii nezavadí, ale baví mě kochačka a tak to musí taky trochu valit, ale zase nejsem línej něco pojíst a tak nehodlám zaběhnout svůj osobák ve sprintu u každýho stratu. Velvet 26 mi nabízí ohromné váhové rozpětí při PPG 107 – 160kg, teď jsem s motorem asi v půlce, osobně doufám, že něco shodím, ale stále to bude OK. Základní rychlost cca 40km a s prodlouženým trimem se max. blíží 60km/h, to už se dá někam dostat. To potvrdil včera i kamarád Kočka slovy „Teda jestli jsem vás dříve nestíhal, tak teď jsem v řiti“ (má 28 Trenda a je línej se nažrat) Jak jsem psal minule mazec je vztlak na nízké rychlosti, kdy při startu skoro ihned nese váhu krosny a přistání kdy to v cca 1m nad zemí ještě dlouho letí a vytrácí rychlost.
 a vo tom to je Proksík
|
|
Celý článek...
|
|
Letos se jedná o druhý pokus. Ten první se uskutečnil před třemi týdny a zamýšlený let zhatil silný vítr na třetím rameni, takže jsem byl rád, když jsem dotraverzoval s litrem v nádrži do místa startu. Po kontrole mapy v PC jsem zjistil, že je to také FIA trojúhelník a že by byl poslatelný. Ale laťka z konce loňského roku byla posazená mnohem výš. V pátek cestou z Varnsdorfu jsem na letišti u Sosnové zmerčil chystajícího se pilota a tak jsem tam přibrzdil a po dvoutýdenní abstinenci také poskládal své hračky. Cca do 80ti metrů to děsně házelo a dělalo jiné vylomeniny a tak jsem dal jen hoďku v astrovýšce na bývalé vojenské letiště v Mimoni a zpět. Domu jsem dorazil na kvap, protože byla vyhlášena rodinná večeře a návštěva kina od 22:00h. Po půlnoci když jsme dorazili domu jsem ještě zasedl k PC abych se podíval na už dnešní předpověď a ta hlásila jen samá pozitiva
 Marek Malý
|
|
Celý článek...
|
|
8. 5. 2012 bylo nádherné slunečné odpoledne, slabý větříček si pofukoval, a já si pila kávičku pod altánem i s Danielem. Prostě úplná pohoda, co víc si přát. Daniel se mě ptá:“ Co budeme dělat dnes odpoledne? Navrhuji výlet na kole okolo Zámku Vranov nad Dyjí na Rigersburg, nebo půjdem lítat? Já prohlásila : „Vidím to na kolo“. Má myšlenka se ihned vrátila k mému prvnímu letu s Danem, nedala jsem ani půl kolečka okolo letiště. S kamenným výrazem a slzami v očích jsem říkala: „ Dolů a hned!“ Jenom jednou to drncnulo. Uff jsem zpocená ještě teď, při vzpomínce na to. Dáme radši to kolo, i když nejsem žádný cyklista, radši mít otlačený zadek od sedadla, než letět.
 Šárka
|
|
Celý článek...
|
|
Prodloužený víkend před čarodejnicemi nesliboval sice ideální letové počasí, protože už od sobotního rána poměrně foukalo. Přesto jsem chtěl zkusit doletět za kamarády do Karlových Varů. V odpoledních hodinách jsem naložil auto věcmi a rodinou a vyrazil z Prahy na nejbližší vhodné startovní místo. Protože byl jihovýchod, zastavili jsme u lomů Amerika a sledoval jsem chvíli sílu větru. Chodilo to trochu v nárazech, ale nezdály se tak silné. Po chvíli váhání jsem to složil a připravil k letu. Zároveň jsem pořídil fotky pro dokladování letu do Kameňa. Po startu to ještě bylo živé, ale později se to uklidnilo. Asi po dvaceti kilometrech mi došly baterie v GPS, takže mi zbyla pouze mapa. Abych nemusel tahat velké formáty a vše se mi snadno vešlo na mapník, přilepil jsem si tam ICAO mapu, která má měřítko 1:500 000.
Jiří Koudela
|
|
Celý článek...
|
|
VZHLEDEM KE STÁLÝM POKUSŮM O VYDÁVÁNÍ SE ZA NĚKOHO JINÉHO JSEM NUCEN ZAVÉST POVINNOU REGISTRACI PRO PŘISPĚVOVATELE DO DISKUZÍ.
Prosím ty co nemají účet o registarci, vše je jednoduché a snad i funkční, zajistíte si tímto svoje unikátní jméno, pod kterým se nebude moci vydávat někdo jiný. Jakékoliv dotazy a pomoc na adrese
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 děkuji a vo tom to je Proksík
|
|
Už delší dobu obdivuji krásné fotky z letů ve Vaší (v naší Jirko, v naší) soutěži a zároveň uvažuji o účasti v ní. Mládí a nezkušenost vedou k bagatelizování překážek – „co na tom může být…, stačí plná nádrž a dvě, tři hodiny stát ve speedu…“. První jarní pokusy dopadají nevalně, vždycky něco chybí (foťák, počasí, orientace, atd.) a tak naplánované lety je obvykle třeba během cesty z nějakého důvodu zkrátit. Začínám tušit, že je třeba trochu víc, než držet plyn a nohy na pedálu. Naštěstí i nevydařený pokus bývá pěkným výletem. Nyní koncem dubna počasí konečně po měsíci začíná trochu připomínat jaro. Po delší pauze nadšení opět převáží nad střízlivým úsudkem. Nedbaje ne zcela optimální předpovědi plním krosně nádrž po okraj a vyrážím směr Jaroměř. V hlavě mám odvážný FAI trojúhelník, který se přece tak snadno kreslí myší na monitoru…
Jiří Bajnárek
|
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |
|
|
|
|
