|
Přátelé kamarádi, nebudu se zde rozepisovat o Kameňu, letech, výkonech, a pořadí. Na toto téma jistě již dolaďuje poslední korekce Roman a BRZO!!! se potěšíme jeho decentním a vkusným smyslem pro vtip a realitu z článku, který nám jistě ve velmi krátké době zašle. I letos to bylo pěkné, Šediváka jsme vytočili už při objednání noclehu, Romanovi nějaká potvora pokřivená letos ukradla pohár těsně před vyhlášením, samotné vyhlášení se opět neslo v duchu legrace každej z každého a všichni z Romana. Ohňostroj, byl, tombola byla, Spin představil novou krosnu, ale zatím jen na papíře a pak se jedlo a pilo až dlouho do noci. Letos žádná ostuda, záchody všechny přežily a dokonce i ráno nikdo nezdrhal se sklopenou hlavou. Tak doufám zase za rok ...?
 a vo tom to je Proksík
|
|
Celý článek...
|
|
Už v květnu, když jsem zaletěl první letošní let do Kameňa, který byl na úrovni loňského nezapočítaného letu a který by mi loni zaručil se skoro tisíci bodovým náskokem před Mlčochem první místo, mi bylo jasné, že letos to stačit nebude. A že budu muset stejně jako vloni v chladnu a ve sračkách zabojovat, abych splnil co jsem slíbil. A také se tak stalo.
Trojúhelníky jsem měl již od jara připravené tři. V září, kdy probíhalo překrásné babí léto snad na celém území ČR, jsem se vydal na mou oblíbenou startovačku s oběma plnými nádržemi a odhodláním to zkusit. Do té doby jsem nikdy předtím nezkoušel pracovat a startovat s přídavnou nádrží a podle toho to ten den dopadlo. Nádrž jsem na sebe soukal sám, zapojoval ji po slepu a tak se stalo, že nebyla zapojená správně a už před startem jsem výrazně cítil benzín. Přerušil jsem předstartovní přípravy a zjistil, že kolem rychloventilu mám nacucanou sedačku benzínem. Otrávěně jsem s nádrží švihnul do auta a šel si jen na dvě hoďky zablbnout. Doma jsem oznámil, že při příštím pokusu budu potřebovat před startem asistenci a že jakmile to počasí dovolí, tak vydám povel k odjezdu na startovačku bez ohledu na cokoliv, nebo kohokoliv.
A za pár dní kouknu na Proksíkovi stránky a bylo to. A k mému údivu nejen Novák, ale ještě k němu Roman. Na Novákův záměr mě během léta pár kolegů upozorňovalo a i jsem s ním počítal, ale i Roman Tomíčků? No co, mám přelítnout jednoho, nebo dva, to už je přeci jedno. Hlavně dodržet slib, který jsem dal loni Klárce a na množství soupeřů nehleďme .
 Marek Malý
|
|
Celý článek...
|
(poznámka Jury: začali jsme s úpravou gramatiky, potom slohu a nakonec to upravili aby to mělo smysl, jenže výsledný článek byl o něčem úplně jiném, tak jej necháváme v původním znění)
Tak se rok s rokem sešel a koukám, že mi málem ujel vlak. Léto je nenávratně v čudu a blíží se uzávěrka soutěže o Moravský kámen. Počasí už nenasvědčuje, že bi se dal odlétnout nějaký pěkný, termickém let a tak jsem vyladil svoji Nirvánu v očekávání, kdy se udělá bezvětrné počasí a zrovna i budu mít trochu času.
Ten den se konečně naskytnul. Den předem jsem opět pečlivě studoval mapu, počasí, neletové prostory, no prostě jsem si dělal pečlivou, teoretickou přípravu. Následný den jsem již od rána pečlivě studoval vývoj počasí a hlavně oblohu, která se úspěšně zalila do husté mlhy. No to snad ne! Navečír se ale ukázalo sluníčko a tak jsem již na nic nemohl čekat. Bohužel už bylo spousty hodin a nějaký delší let, bych do západu slunce stejně nedal a tak jsem tento let opravdu pojal jen jako, prolítnůtí se, po známém i neznámém terénu a při tom si jen tak lehce zazávodit.
Berka Tom
|
|
Celý článek...
|
|
Všechno to začalo někdy ve středu, kdy mě zavolal Franta Nováček, že pojede v pátek po práci do Stichovic na letiště, kde začíná Hanácké kolečko a že mám naplánovat nějaký ten let. Neváhal jsem a sedl si k mapě a začal počítat letík. Na mapě jsem vybral Loštice jako první otočný bod a jako další byl Svatý kopeček u Olomouce a zpět na Stichovické letiště s malým obletěním Olomouce. A jak to dopadlo? V pátek dopoledne mě přišla SMS od Franty, že se jim něco rozbilo v práci a tak musí shánět náhradní díl a tak to asi nestihne. Auto už bylo naložený a já byl natěšený, tak jsem vyrazil na cestu. Po příjezdu do Stichovic a přivítání se s kamarády, jsem poskládal tříkolku a počkal než se utiší vítr.
Petr Buchta
|
|
Celý článek...
|
Pokořit 200km FAI trojúhelník byl pro mne od loňského roku, kdy jsem začal létat tyhle dlouhé pro někoho nepředstavitelné, pro někoho nesmyslené vzdálenosti, které mi jako milotu MPG dávají řadu zkušeností a zážitků, můj vytoužený cíl. Aby se daný let vydařil, musí člověk spojit dohromady celou řadu faktorů.
Přípravy na tento let byly už dříve, jak jsem se již zmiňoval v úvodu. Dne „D“ nastal budíček v 5h ráno, kdy rtuť teploměru ukazovala 2 stupně Celsia. Při takto nízké teplotě je bez vyhřívaných věciček skoro nemožné vydržet 4h ve vzduchu. Tankování proběhlo na místní čerpací stanici cestou na letiště přímo do tříkolky, a to z důvodu úspory času, kterého už rychle ubývalo. Plánovaný start v 6:30 se nekonal, přípravy se protáhly. První start se nezdařil z důvodu velké ranní rosy. Druhý pokus byl již lepší, i když žádná sláva to taky nebyla. Čas startu – 7:09h.
ahoj Roman
|
|
Celý článek...
|
|
Tak nějak jsem si naplánoval 200km FAI které nakonec nebyly 200, ale 192km FAI. I tak to byl krásný let a spoustu zdrbaného času, protože jsem chtěl víc. Začalo to již v pátek, kdy jsem se domlouval s Petrem , že poletíme kameň, ať vidí ostatní, že se to opravdu dá uletět s prstem v nose. V pátek Petr šel startovat jinde než já a ejhle na stahovačce se objevil pes- vlčák krásně stavěný ale nakonec se zjistilo, že bez čipu tím pádem nepostižitelný a proč nepostižitelný? Dokázal zamezit startu, aby to nebylo málo roztrhal i padák spolu letci. A tak to bylo jen na mě a předtucha Petra že si FAI zkrátím (víckrát to neříkej ). Vyrazil jsem s úsvitem, už před stratem mě zlobil foťák respektive baterky. Ve vzduchu docela bigbít a gps mi ukazovala první otočnák po184km blbost a tak nějak přestát bordel zapojit přídavnou nádrž. Příště to dělám na zemi byl to opruz.
ahoj Michael
|
|
Celý článek...
|
Vždycky jsem chtěl v Kameňu zkusit nějakej delší let, něco ve stylu Mlčocha, Marka Malého, Berxe...atd., zkrátka přiblížit se těm nejlepším. Po minulém nezdařeném pokusu v sobotu 8.9. večer náhle přichází rozhodnutí to v neděli ráno zkusit. Budík na 5.30, vylezu v 5.50, klasika, abych to nezdržoval, na startu kompletně nychystanej o půl osmý, v dálce zahlídnu nějakýho kolegu, kterej nebyl línej a určitě už je aspoň hodinu v luftě..Se 14ti litry benzínu už tak tak, že stoupnu, za žádnou cenu to nechci opakovat, naštěstí vítr metr přesně na komoru mi nedovolil to zkazit.
Otočka na fotku a rychle se směřuju na trasu nakreslenou v GPSce. Strategii mám jedinou, dobře se proletět a v pořádku se vrátit. Nebudu ani šetřit benzín, ani důsledně držet jednu výšku, zásoba je dostatečná, takže kolem zajímavých míst udělám pár otoček, nahoru, dolu, prostě pohoda. Trasa má být jakési kolečko po moravských městech, kus cesty od Moravských Budějovic do Telče, by měl pomoct jihovýchd do zad. Ale to předbíhám.
 ahoj Martin
|
|
Celý článek...
|
|
V Moravské Nové Vsi jsme strávili pěkný srpnový víkend. Sešlo se nás tam asi 20 pilotů s doprovodem. Výborné počasí nám dopřálo polítat po nádherném okolí, zvláště v povodí Moravy a Dyje. Skočit na návštěvu do Rakouska a Slovenska tady není problém. Nejhezčí je ovšem naše Pohansko, které je ohraničeno před soutokem právě Moravou a Dyjí. No a protože se blíží konec sezony a já nic pořádného nezaletěl do Kameňa a zatím jsem se zúčastnil všech ročníků, tak alespoň něco přidám, ale věřím, že ještě něco letos dám lepšího. Původně jsem chtěl letět trojúhelník FAI, ale nějak mně to nevyšlo a je z toho jen plochý trojúhelník.
S pozdravem Standa
|
|
Celý článek...
|
|
Vše jsem si dopředu připravil, nahrál do GPS, naplánoval trať, dokonce i kratší variantu a hurá na Smradlavku. Do luftu jsem se opravdu vnutil, padák rovně nad hlavou, ale chtěl jsem upravit směr startu a to tak blbě že rozkýváním jsem to dal s rámem v trávě a pak těsně kolem stromů, ale jsem tam, a to se počítá. Nastavuji kurz Bystřice nad Perštejnem, letí to svižně, trimy mám konečně naplno a šikmo proti větru valím 50km/hod. Dole je to samej les, držím si výšku a po 32minutách letu a 23,3km jsem nad Bystřicí nad Perštejnem. Otáčím to směr Velká Bíteš, tady už je krajina malebnější a je tu dost políček pro případ nouzáku . Krajina je ve velkém oparu a při této výšce to na focení v tuto pozdní hodinu určitě není, proto berte fotky pouze jako dokumentární. Vítr šikmo ze zad a nejdelší rameno 25,9km letím 30min.
a vo tom to je Proksík
|
|
Celý článek...
|
|
Tak včera to medard zase nezvlád, kolem 19hod hlásil 3m/s s tím že ještě přifoukne. Mám novou helmu Engine od Paraevoluce, mp3 připojeno a po Obectově přece nésu žádný vořezávátko. Zatlumení toho kraválu od motoru je perfektní a ty gelový náušníky netlačej a po chvíli nevíte že na hlavě něco je. (váha 420g). Už jsem slyšel, že někomu nesedla, ale já mám symetrickou hlavu, žádné anomálie a plošiny (a navíc jsem pohledný a skromný), proto mi helma sedí perfektně. Vítr to vzdal a už na startu to bylo max 1m/s, jen ten opar a slunce za mrakem se postaraly o fotky v kvalitě víc než horší. Oblíbená hudba do sluchátek, poflakování po okolí bez nějakých ambicí někam doletět, zamávat všem kámošům po okolí a se západem na baletku přistát, krásnej večerní relax
a vo tom to je Proksík
|
|
Celý článek...
|
|
Slet v Obectově a kolovýlet s Komárky jsou akce, které kdo nezažil, neuvěří. Pravda minulý rok jedno rozbité Uno se zanedbatelnou škodou a pošpiněná má letecká pověst s nevyčíslitelnou škodou trochu kazila tento dojem, ale hrdě jsem se povznesl na narážky ostatních typu: co to bude letos?, letos tu nejsou Fiaty dojeď a přijel. Bydlík zapřažen, vše sbaleno, 17:00 vyřážím z Čebína, trochu kolony ale jedem. Cesta ubíhala, Páju podezíravě zkouším jestli nabalila vše, konvičku na kafe ji protentokrát promíjím a přemýšlím jestli i já na nějakou drobnost nezapomněl, Letovice 17:45 a tam to přišlo: kurva PADÁK. V 18:30 opět vyrážíme z Čebína, 19:15 již potřetí tento den projíždím Letovice.
a vo tom to je Proksík
|
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |
|
|
|
|
